Právníci mezi sebou vybrali nejvlivnějšího: stal se jím profesor Karel Eliáš. S úctou i radostí blahopřejeme!

Před pěti lety skončil v prestižní anketě druhý, letos však 90 odborníků – špičky justice, významní advokáti, akademici a další významné osobnosti právnického světa – vybralo člena týmu PRK Partners profesora Karla Eliáše jako nejvlivnějšího právníka v České republice. Z hlediska „myšlenkového vlivu“, jak uvedl autor ankety a článku v Lidových novinách ze dne 25. 6. 2012, Tomáš Němeček.

Profesor Eliáš je mimo uznávaného akademika rovněž autorem nové podoby občanského zákoníku, který byl respondentem ankety označen za „vědecké veledílo“. Tentýž kolega chválí Eliášův důraz na „právo všedního dne“, jak je patrné z Němečkova  odvolání se na odpovědi respondentů, kteří jsou u článku jmenovitě uvedeni.

Celý tým PRK Partners by rád panu profesoru Eliášovi pogratuloval k tomuto prestižnímu ocenění a popřál mu mnoho podobných úspěchů i v budoucnu.

Elita mezi paragrafy: známe nejvlivnější české právníky

Kdo je nejvlivnější právník II

Zdroj: Lidové noviny
Datum: 25.06.2012
Autor: TOMÁŠ NĚMEČEK

Anketa mezi 90 předními právníky ukázala pořadí: 1. Karel Eliáš, 2. Zdeněk Kühn, 3. Pavel Holländer

Když tato anketa proběhla před pěti lety, vítěz byl jasný. Dnes je pořadí vyrovnanější – a zachycuje nástup silné generace třicátníků.

Zamyslete se nad tím, kdo má největší vliv na vás nebo na právní obec. Ale nikoli mocenský, nýbrž myšlenkový. Zkrátka: kdo je tím, u něhož si řeknete: "Pokud to tvrdí XY, pak na tom asi něco bude."

Tuto otázku rozeslal autor těchto řádek v roce 2007. Z necelé stovky oslovených odpovědělo 51: s náskokem byl na prvním místě místopředseda Ústavního soudu, právní filozof Pavel Holländer (27 hlasů). Následoval tehdy málo známý akademik Karel Eliáš (19 hlasů), který – mimo novinářskou pozornost – kutal na novém občanském kodexu. Po 14 hlasech měli tehdejší ombudsman Otakar Motejl a tvůrce nového trestního zákoníku, soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal (výsledek vyšel v Hospodářských novinách a posléze knižně).

Teď přišel čas se zeptat znovu. Odpovědělo 90 právníků – ústavní soudci, významní akademici, advokáti, špičky justice. (V tehdejším i nynějším vzorku je shodných 27 jmen.) Výsledek naznačuje generační výměnu. "Zaujalo mě, že skončila – nevím, zda pro mne, nebo obecně – doba velkých nedotknutelných autorit," napsala jedna respondentka a jmenovala "spíš spojence v hledání než idoly".

Právní moralista všedního dne Občanský zákoník je dopsán, schválen a 57letý profesor Karel Eliáš sklízí uznání. Jak řekl jeden respondent: "Je to doklad toho, že i v nivelizované době může výrazná osobnost leccos prosadit."

Hlasovalo pro něj 30 oslovených: "Ráda bych věděla o soukromém právu aspoň 30 procent toho, co on." Nebo: "Když chci vysvětlit studentům ustanovení občanského práva, jdu do jeho důvodové zprávy; to je vědecké veledílo." Další chválí Eliášův důraz na "právo všedního dne" a "právní moralismus, jenž se projevuje i prolnutím základních ústavních práv s právy soukromými, což je v našem prostředí téměř převratné".

Soudce Nejvyššího soudu sice zapochyboval, zda z Eliáše bude "novodobý český Tribonián, nebo Hérostratos" (rozuměj: slavný tvůrce římského kodexu, anebo muž známý jen tím, že zničil chrám v Efesu), ale dodal: "Vážím si jeho vysoké erudice a rozhodně jemu i nám přeji to první." Jiný dodal: nový občanský zákoník lze "milovat nebo nenávidět, ale vůči jeho dílu se musí prakticky každý český právník nějak vymezit".

Pro samotného Eliáše byl uplynulý rok hořký. Po dvaceti letech opustil plzeňskou fakultu, v níž už neviděl možnost změn k lepšímu. Bez něj a jeho týmu přišla škola o akreditaci. Pokus otevřít nové, plnohodnotné právnické studium na soukromé škole však odmítla akreditační komise.

Nejlepší třicátník. A šedý Akéla Dnes 38letý docent teorie práva Zdeněk Kühn se mezi prvními deseti objevil už tenkrát – coby "největší naděje české právní akademie". Nyní dostal 27 hlasů.

"Stal se natolik součástí předpokladů, že si jeho vliv pořádně neuvědomujeme, přičemž přibývá těch, kteří si již ‚období před Kühnem‘ nevybavují," míní jeden respondent. "Mimořádný vliv mělo rozpracování metodologie interpretace práva, funkcí judikatury, typologie právních principů." Zdeněk Kühn byl v prosinci 2007 katapultován na Nejvyšší správní soud. Někteří míní, že "slábne jeho tuzemská akademická aktivita ve prospěch nasazení soudcovského". Jiní ho naopak chválí coby soudce: "Jeho přístupy jsou novátorské, a přitom pokorné vůči psanému právu." – "Jako soudce není alibistický a má hluboké vědecké zázemí."

Z odpovědí by se zdálo, že Zdeněk Kühn nemá nepřátele, jen obdivovatele. Což by byl klam: když se před lety ucházel o docenturu na pražské fakultě, v tajném hlasování vědecké rady prošel jen o čtyři hlasy (zatímco mnohem horší, ale zasloužilejší kolegové jednomyslně).

Mužem, vůči kterému se letošní anketa vymezila nejvíc, byl 59letý Pavel Holländer. Tvůrce hlavních doktrín Ústavního soudu (nebo nálezu rušícího ústavní zákon o předčasných volbách) dostal 26 hlasů. "Po odchodu Elišky Wagnerové z Ústavního soudu jeho jediný opinion leader (názorový vůdce)." – "Naši studenti jsou z jeho přednášek vždy zcela uneseni." Jedna respondentka ho považuje za následníka slavných profesorů "prvního" Ústavního soudu Čermáka a Klokočky: "Společné jim je, že nepatří mezi milovníky moci, což právo jako mocenský instrument nabízí."

Zejména třicátníci se s ním však vypořádávali ostře, jako se ztělesněním právního establishmentu. Jiná právnička, která pro něj hlasovala minule, to nyní kvůli problematickým nálezům neudělala: "Ústavní soud pod jeho vlivem zjistil, že odůvodnit se dá cokoliv. Následně se ukázalo, že je to sice pravda, ale že tento přístup není bez následků. Takže Ústavní soud nyní musí z některých dřívějších nálezů složitě couvat." (Narážka mířila na postoj k známému případu tzv. československých důchodů.) I kritici mu přiznávají "zásluhy na tom, že náš Ústavní soud má v kontextu středoevropských ústavních soudů postavení vědecky nejfundovanějšího tělesa". Jeden kritik ho nominoval mezi vlivné s povzdechem "je mi to líto, ale je to pravda".

Jediná žena. Dvě různé kariéry Jako čtvrtá nejčastěji uváděná byla Eliška Wagnerová – 24krát (před pěti lety 12 hlasů). Dnes už bývalá 63letá místopředsedkyně Ústavního soudu léta dráždila svými průraznými, překvapivými rozhodnutími. Nikdo v celé historii soudu nevyhověl stěžovatelům tak často jako ona. Teď i bývalí kritici opakovali v různých obměnách větu, že s ní "sice mohli nesouhlasit, ale...".

Má nicméně i četné příznivce: "Soudcovská ‚aktivistka‘, která byla občas sama v boji proti těm, kdo pod maskou zdrženlivosti zakrývají spíš nedostatek odvahy." Jeden respondent míní, že Wagnerová má i po svém odchodu nadále vliv – na školu svých následovníků "i na média, která si ji oblíbila".

Na pátém až šestém místě jsou s 18 hlasy dva muži odlišných kariér. Předseda Nejvyššího správního soudu, 52letý Josef Baxa vybudoval "vlajkovou loď české justice", "nejvýraznější platformu, na níž dochází k vývoji v českém veřejném právu". Respondenti oceňují "mediální zdatnost", vlivné názory na řízení justice – ale i schopnost na sobě pracovat a přerodit se z trestního ve správního soudce ("člověk, který ve funkci vyrostl").

A vedle něj 44letý filozof práva Jiří Přibáň, přednášející v Cardiffu: "Pro schopnost prezentace světového pohledu na problémy české kotliny." Jinak se odůvodnění u Přibáňova jména objevovala zřídka – jako by se rozumělo samo sebou. Tři generace Na sedmém místě je jeden z největších vzestupů této ankety – 37letý docent teorie práva Jan Kysela. "Nositel institucionální paměti" českého Senátu (tajemník Stálé komise pro ústavu) dostal 13 hlasů.

Hned za ním následuje s 12 hlasy znalec ústavního práva z Brna: 42letý docent Vojtěch Šimíček, soudce Nejvyššího správního soudu. "Nejlepší právník z řady těch narozených v 60. letech," míní jeden soudce. Jiná nominace byla kritická – "slušný, má rozhled, ale občas sklouzává k formalismu a je poněkud konfesně vymezený" (= narážka na někdejší členství v KDU-ČSL). Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dostal 11 hlasů – často šlo o jeho vrstevníky, pro něž je "vůdčí osobností".

Desítku uzavírá s 9 hlasy nejmladší, 34letý Michal Bobek, působící v Cambridgi. (A to se ještě nezapočítaly dva hlasy, které obdržel odborný blog Jiné právo, jejž Bobek v roce 2006 založil – s Janem Komárkem, učícím na London School of Economics.) Respondenti chválí "nejlepší publikační činnost v zahraničí", ale váhají, zda příliš příkře neodmítá "holländerovskou éru" coby svévoli maskovanou přirozenoprávními výklady: "Peskuje Ústavní soud, protože jej shledává nedokonalým, zašpiněným – a přehlíží, že ostatní se mnohdy přímo válejí v bahně."

Následují doyen advokátů Karel Čermák (7 hlasů), po šesti mají profesoři Jan Dědič, Pavel Šámal a Aleš Gerloch. Pět hlasů dostal mladý právní logik Tomáš Sobek. Není tu Říp. A je to tak dobře Některé nominace byly trpké. Žádného vlivného právníka nevidí – spíš "šedé právnické myši a jen profesní étos mi brání napsat: krysy".

Nejpřekvapivější odpověď byla však ta, jež nenašla žádnou "osobnost, která by jak Říp čněla nad fádním rovinatým průměrem krajiny a k níž bychom mohli vzhlížet". Uzavírá totiž, že je to dobře: "Moc korumpuje. I ta intelektuální."

---

V anketě odpovídali (abecedně): Marek Antoš, Hynek Baňouch, Michal Bartoň, Josef Baxa, Josef Bejček (bez nominace), Petr Beneš, Petr Bezouška, Michal Bobek, Marek Bodlák, Lenka Bradáčová, Iva Brožová, Petr Čech, Blanka Čechová, Vojtěch J. Cepl, Karel Čermák starší, Jan Dědič, Luboš Dörfl, Miluše Došková, Jana Dubovcová, Libor Dušek, Bohumil Dvořák, Jan Dvořák, Karel Eliáš (bez nominace), Jaroslav Fenyk, Roman Fiala, Vlasta Formánková, Petr Franc, Robert Fremr, Jiří Gottwald, Vojen Güttler, Roman Hájek, Petr Hajn, Bohumil Havel, Ladislav Hejtmánek, Václav Henych, Milana Hrušáková, Jaromír Jirsa, Martina Kasíková, Jan Komárek, František Korbel, Zdeněk Krčmář (bez nominace), Filip Křepelka, Veronika Křesťanová, Zdeněk Kühn, Jan Kysela, Tomáš Langášek, Jiří Lněnička, Stanislav Mečl, Filip Melzer, Petr Mlsna, Pavel Molek, Miroslav Mucha, Lubomír Müller, Petra Nováková, Jiří Nykodým, Jan M. Passer, Jan Petrov, Petr Pithart, Ivo Pospíšil, Nataša Randlová, Tomáš Richter, Jiřina Rippelová, Stanislav Rizman, Pavel Rychetský, Michal Ryška, Radim Seltenreich, Martin Smolek, Jan Sokol, Jiří Spáčil, Karel Svoboda, Jindřiška Syllová, Anna Šabatová, Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček, Martin Škop, Jan Šott, Ivo Telec, Michal Tomášek, Petr Tröster, Pavel Varvařovský, Libor Vávra, Josef Vedral, Vladimír Vopálka, Martin Vychopeň, Jan Vyklický, Eliška Wagnerová, Alena Winterová, Jan Wintr, Pavel Zeman.

10 nejvlivnějších právníků v Česku

1. Karel Eliáš
2. Zdeněk Kühn
3. Pavel Holländer
4. Eliška Wagnerová
5.–6. Josef Baxa
5.–6. Jiří Přibáň
7.–8. Jan Kysela
7.–8. Vojtěch Šimíček
9. Pavel Rychetský
10. Michal Bobek

Pořadí v roce 2007

1. Pavel Holländer
2. Karel Eliáš
3.–4. Pavel Šámel
3.–4. Otakar Motejl
5. Jan Dědič
6. Eliška Wagnerová
7.–8. Zdeněk Kühn
7.–8. Jiří Malenovský
9.–10. Karel Čermák
9.–10. Vojtěch Cepl